Přírodovědné lyceum


Základní údaje

Délka a forma přípravy: 4 roky denní studium

Obor je určen pro: hochy i dívky

Vstupní předpoklady žáků

Vzdělávací program je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení.

Způsob ukončení studia a certifikace: maturitní zkouška, vysvědčení o maturitní zkoušce

Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou

Předpokládané výsledky vzdělávání
 

2.1 Obecná úvodní část

Absolvent oboru vzdělání přírodovědné lyceum je připraven ke studiu jak na vysokých školách, tak v oborech vyšších odborných škol zaměřených na biologii, chemii, životní prostředí, potravinářství, zemědělství apod.

Absolvent byl vzdělán tak, aby získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné nejen pro terciární, ale i pro celoživotní vzdělávání a uplatnění se na trhu práce.

Pokud absolvent nebude pokračovat ve studiu, může se uplatnit, vzhledem k získaným obecně odborným poznatkům z oblasti ekologie, chemie, geografie, informačních a komunikačních technologií, potravinářství, zemědělství apod., v činnostech laboratorního i provozního charakteru, dále v administrativní a správní činnosti zejména v oblastech příslušné profilace. Může si také doplnit kvalifikaci pro výkon povolání v rámci dalšího vzdělávání formou kvalifikačních či rekvalifikačních kurzů.

2.2 Obecné vědomosti, dovednosti a postoje

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent:

  • uměl číst s porozuměním a interpretovat texty různého druhu, stylu a žánru a efektivně zpracovával získané informace; rozuměl ikonickým textům, tj. vyobrazením, mapám, schématům atd.,
  • vyjadřoval se kultivovaně a v souladu s normami českého jazyka, a to ústně i písemně,
  • disponoval znalostí dvou světových jazyků na úrovni běžné hovorové komunikace a dovedností číst s porozuměním a pomocí slovníků odborné nebo populárně odborné texty,
  • měl základní znalosti o fungování demokratické společnosti a o evropské integraci, o světových problémech, osvojil si dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému životu;
  • dovedl využívat poznatků o historii k hlubšímu porozumění současnosti,
  • uvědomoval si svou národní, regionální a evropskou identitu, svá práva, respektoval práva jiných lidí i kulturní odlišnosti příslušníků jiných národností, etik a náboženství, nepodléhal rasismu, xenofobii a intoleranci,
  • respektoval genderovou rovnost v soukromém i pracovním životě,
  • získal všeobecný kulturní rozhled, chápal význam umění pro život,
  • používal efektivně matematické vědomosti a dovednosti při řešení reálných situací a pro studium dalších, přírodovědných i technologických disciplín,
  • osvojil si základní poznatky z ekonomiky potřebné pro porozumění fungování tržního hospodářství a uměl je vhodně využívat pro osobní i pracovní účely,
  • využíval pro osobní, studijní i pracovní účely a jako zdroj informací prostředky informačních a komunikačních technologií a pružně reagoval na jejich rozvoj,
  • uměl aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobních životě, aktivně usiloval o zdokonalení své tělesné zdatnosti,
  • znal význam vzdělání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost sebevzdělávání a celoživotního učení a měl předpoklady pro uplatnění se na trhu práce 

2.3 Obecné vědomosti, dovednosti a postoje

Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent:

  • osvojil si poznatky z biologie, chemie, geografie, fyziky a matematiky na úrovni potřebné pro úspěšné studium přírodovědně orientovaného terciárního vzdělávání chemické, potravinářské a biochemické technologie, ochrany životního prostředí, zemědělství, chemie, biologie apod.,
  • dovedl analyzovat a hodnotit přírodovědné problémy, hledat různé způsoby jejich řešení;
  • osvojil si přírodovědné metody a pracovní postupy používané v laboratořích různého typu a práci s laboratorní technikou při dodržování zásad bezpečnosti práce, hygieny a ochrany zdraví při práci,
  • pochopil a dokázal popsat principy základních technologií používaných při získávání energie, úpravě vody, v chemickém a potravinářském průmyslu, zemědělství, při ochraně a tvorbě životního prostředí,
  • orientoval se v technologických schématech a uměl znázornit výrobní pochody pomocí příslušných schémat, prováděl jednoduché technologické výpočty a látkové bilance,
  • získal přehled o technologických procesech šetrných k životnímu prostředí a porozuměl strategii udržitelného rozvoje jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně životního prostředí,
  • dovedl vysvětlit základní principy řízení výroby a řízení kvality,
  • získal obecně přenositelné obecné kompetence pro snadnější adaptaci na požadavky a podmínky různých forem terciárního studia a náročnost zvoleného povolání,
  • osvojil si dovednosti organizovat a řídit své vlastní studium, plánovat, organizovat a řídit svoji pracovní činnost.

Charakteristika vzdělávacího programu

Přírodovědné lyceum

 78-42-M/05


1. Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program připravuje žáky ke studiu na vysokých a vyšších odborných školách, zejména technologického a přírodovědného charakteru.

Obor vzdělání sleduje tyto cíle:

  • podchytit žáky s hlubším zájmem o přírodu, ochranu životního prostředí a přírodní vědy, kteří mají studijní předpoklady a ambice, nejsou však dosud profesně vyhraněni;
  • poskytnout těmto žákům vědomosti a dovednosti všeobecně vzdělávacího i obecně odborného charakteru, které jim umožní snadněji se rozhodovat o další vzdělávací cestě;
  • orientovat přípravu žáků na náročné studium na vysokých a vyšších odborných školách, seznámit žáky s využitím přírodních věd v aplikovaných odvětvích a ve vybraných technologických procesech šetrných k životnímu prostředí, používaných v určitých oborech, na něž je škola zaměřena;
  • připravit uchazeče ke studiu na vysokých a vyšších odborných školách nejen po stránce vědomostní, ale také dovednostní a postojové, zejména formovat jejich pozitivní a odpovědný vztah k přírodě a k životnímu prostředí.

Charakteristika obsahových složek

Vzdělávací program je založen na širším všeobecně vzdělávacím základě, se zastoupením všech všeobecně vzdělávacích předmětů obvyklých u lyceálních oborů (český jazyk a literatura, dva cizí jazyky, dějepis, zeměpis, občanská nauka, matematika, tělesná výchova, ekonomika, informační a komunikační technologie), avšak s rozšířenou výukou těch předmětů, jejichž hlubší znalost je požadovaným předpokladem pro navazující vysokoškolské nebo vyšší odborné studium příslušného zaměření.

Jde především o přírodovědné předměty a matematiku, které jsou zařazeny ve větším rozsahu, než tomu bylo ve standardních oborech středního odborného vzdělávání i jako základ v gymnaziálním vzdělávání.

Součástí vzdělávacího obsahu jsou i předměty aplikačního charakteru, které rozšiřují znalosti všeobecně vzdělávacích předmětů o učivo související s budoucím studijním zaměřením.

2.1 Jazykové vzdělávání

Rozvíjí především komunikativní dovednosti žáků a učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce nebo v cizím jazyce a efektivně pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost) i jako formativním prostředkem. Učí žáky vstupovat do vzájemných kontaktů s druhými lidmi, pomáhá jim uplatnit se ve společnosti, zprostředkovává jim potřebné informace a přibližuje kulturní a jiné hodnoty. Jelikož je jazyk důležitým nástrojem myšlení, dále přispívá ke tříbení jazykového a estetického cítění a k celkové kultivaci osobnosti žáka. V neposlední řadě přispívá k jejich lepšímu porozumění těm lidem, jejichž jazyk žáci ovládají, kromě svého jazyka mateřského.

2.2 Společenskovědní a ekonomické vzdělávání

Připravuje žáky na život v současné společnosti, učí je hlouběji porozumět společenským jevům a fungování této společnosti. Kultivuje historické, právní a ekonomické vědomí žáků a přispívá k jejich mediální gramotnosti. Společenskovědní vzdělávání má také výrazný formativní charakter, neboť směřuje především k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace žáků, aby žili odpovědně a čestně, preferovali demokratické hodnoty a přístupy před nedemokratickými, dokázali jednat tolerantně a solidárně ve společnosti, která nutně směřuje k soužití lidí různých kultur a ke globalizaci. Společenskovědní vzdělávání vede žáky k porozumění genderové problematice a respektování plné rovnoprávnosti mužů a žen. Učí žáky klást si v životě otázky filozofického a etického charakteru a hledat na ně odpovědi. Zároveň plní v mnoha tématech průpravnou funkci směrem k obecně odbornému vzdělávání žáků. Učivo je zahrnuto v předmětech občanská nauka, dějepis, ekonomika, doplňuje se v některých obecně odborných předmětech.

2.3 Matematické vzdělávání

Přispívá k rozvoji myšlení, usuzování a učí věcné argumentaci a tím přispívá k vytváření předpokladů důležitých pro přírodovědně zaměřené studium. Těžiště výuky matematiky v přírodovědném lyceu je v řešení úloh a problémů a rozvíjení schopnosti aplikovat matematické vědomosti a postupy zejména v přírodovědných a technologických disciplínách.

2.4 Přírodovědné vzdělávání

Realizuje se v předmětech fyzika, chemie, biologie a zeměpis. Na tyto předměty lze nahlížet z hlediska cílů vzdělávacího programu jako na předměty odborného a propedeutického charakteru. Přírodovědné vzdělávání připravuje žáky pro studium vybraných předmětů (člověk a prostředí, technologické procesy, analytická chemie, biotechnologie, mikrobiologie, odpady, monitorování životního prostředí apod.) a tím napomáhá jejich další studijní i profesní orientaci. Přírodovědné vzdělávání má i formativní charakter, neboť preferuje objektivitu a pravdivost poznání. Důraz je kladen také na rozvoj ekologického myšlení a chování žáků v osobním i pracovním životě v duchu udržitelného rozvoje a na výchovu žáka k péči o zdraví.

2.5 Estetické vzdělávání

Přispívá především ke kultivaci osobnosti žáků v oblasti estetické, etické, emocionální a sociální. Formuje jejich vztah k uměleckým hodnotám a umění jako součásti životního stylu. Realizuje se především prostřednictvím literárního vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura a v rámci výuky dějepisu.

2.6 Péče o vlastní zdraví a tělesnou zdatnost

Tato oblast je zaměřena na podporu fyzického a psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví, na posilování fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky dovednostmi a znalostmi potřebnými pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám, aby chápali význam pohybových aktivit pro zdraví. Učivo se realizuje jednak v předmětu tělesná výchova, jednak v dalších předmětech (např. biologie), dále formou sportovních kurzů a dalších sportovních aktivit organizovaných školou.

2.7 Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích

Obecným cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je podpora počítačové gramotnosti žáků, jejich příprava na efektivní využívání informačních a komunikačních prostředků v běžném osobním životě i pro pracovní účely, jako zdroje informací a prostředku dalšího vzdělávání. Vzdělávání se realizuje jednak v rámci samostatného vyučovacího předmětu, jednak důsledným a funkčním využíváním práce s počítačem a internetem v celém vzdělávacím procesu.

2.8 Profilující vzdělávání

Profilující vzdělávání je koncipováno v souladu s obecnou koncepcí oboru lyceum ve dvou rovinách. Jednu tvoří předměty povinné pro všechny žáky – technologie, člověk a prostředí a druhá je výběrová – tu tvoří soubor předmětů, které přispívají k rozšíření přírodovědného vzdělávání směrem k budoucímu oboru terciárního studia (například analytická chemie, biotechnologie, mikrobiologie, monitorování životního prostředí, odpady, výživa, farmakologie, zemědělství).

Praktické vzdělávání se realizuje formou cvičení ve škole a pokud to podmínky umožní, lze uvažovat o exkurzích a stážích na vybraných pracovištích, které by přispěly k lepší profesní orientaci a motivaci žáků, i prohloubení jejich vědomostí ze základních i profilujících předmětů.

2.9 Klíčové kompetence

Jedná se o soubor schopností, znalostí a s nimi souvisejících postojů a hodnot, které jsou obecně uplatnitelné (přenositelné), mohou být využívány u každé práce bez ohledu na odbornost, i v osobním životě, a přispívají tedy k lepší zaměstnatelnosti absolventů. Prolínají celým odborným i všeobecným vzděláváním, na jejich vytváření se musí podílet různou mírou všechny vyučovací předměty.

Jedná se o tyto kompetence:

  • komunikativní – vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, na všeobecná i odborná témata, umět naslouchat druhým a vhodně reagovat na partnera, diskutovat a argumentovat, zpracovávat jednoduché texty a souvislé práce (protokoly, seminární nebo projektové práce), prezentovat je a obhajovat, číst s porozuměním
  • a efektivně zpracovávat informace získané četbou;
  • personální a sociální (interpersonálních) – usilovat o svůj další rozvoj, odhadovat své možnosti a stanovovat si přiměřené cíle, reálně plánovat a řídit své učení, pracovní činnost a kariérní růst, spolupracovat s ostatními a pracovat v týmu v různých pozicích a rolích, přijímat odpovědnost za svou práci;
  • řešit běžné pracovní i mimopracovní problémy a problémové situace – zejména identifikovat problémy, hledat různá řešení, vyhodnocovat výsledky;
  • kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií – tzn. zejména volit zdroje informací, nacházet v textu a vybírat požadované informace, zaznamenávat je, kriticky je vyhodnocovat a interpretovat, používat počítač a jeho periferie, zvládnout základní práce se soubory, vytvořit strukturovaný textový dokument, pracovat na základní úrovni s tabulkovým procesorem a databází, komunikovat elektronickou poštou, získávat informace pomocí internetu;
  • kompetence k matematickým aplikacím – aplikovat základní matematické postupy při řešení praktických úkolů pracovního i obecného charakteru, tzn. zejména volit vhodné matematické postupy a algoritmy, správně používat fyzikální a jiné jednotky, odhadovat výsledky a provádět jejich ověření, rozumět informacím se standardními matematickými pojmy a údaji.

Organizace výuky

Studium je organizováno jako čtyřleté denní. Součástí studia jsou i praktická cvičení (například laboratorní práce apod.), jejichž počet a obsah je uveden v učebních osnovách příslušných předmětů, organizační zabezpečení je v kompetenci školy.

Maturitní zkouška se organizuje v souladu s platnými předpisy.

Nedílnou součástí vzdělávání žáků je příprava na aktivní uplatnění se na trhu práce. Pojetí a způsob realizace této přípravy jsou dány metodickým pokynem k zařazení učiva Úvod do světa práce, které vydalo MŠMT v návaznosti na usnesení vlády ČR č. 325 ze dne 3. dubna 2000 k „Opatření ke zvýšení zaměstnanosti absolventů škol.“ Vybrané prvky učiva jsou zapracovány v učebních dokumentech.

Zvýšenou a soustavnou pozornost je nutno věnovat vedení žáků k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a k dodržování pracovněprávních předpisů a problematice ochrany člověka za mimořádných událostí ve smyslu pokynu MŠMT č.j. 13586/03-22 ze dne 4. března 2003.

Metodické přístupy

Metody a formy vzdělávání volí vyučující se zřetelem k charakteru předmětu, ke konkrétní situaci ve vyučovacím procesu.

Ve Výuce je žádoucí uplatňovat různé aktivizační metody, které napomáhají vytvoření požadovaných klíčových, odborných a dalších dovedností, podporují nadání žáků a jejich předpoklady pro vysokoškolské studium i zájem o profilující obory vzdělání a vědní obory. Jsou to například metody autodidaktické (techniky samostatného učení a práce), problémového vyučování, dialogické metody (diskuse, panelová diskuse, brainstorming, brainwritting), metody demonstrační, inscenační a simulační (sociodrama, řešení konfliktů, veřejná prezentace), metody projektového vyučování nebo jiné týmové práce.

Pro realizaci klíčových kompetencí, zejména kompetence řešit samostatně a komplexně prakticky orientované problémy a pracovat v týmu (jako člen nebo vedoucí), se doporučuje jako vhodná metoda projektové učení. Kromě toho žákovské projekty směřující vně školy pozitivně ovlivňují sociální, komunikativní, osobnostní a občanské dovednosti a postoje žáků. Proto se doporučuje zařazovat žákovské projekty pravidelně, a jsou-li nadpředmětového charakteru, alespoň dvakrát za dobu studijního celku.

Strukturace vzdělávacího procesu

Obsah vzdělávání je strukturován do vyučovacích předmětů, jejich rozsah je vymezen v učebních osnovách. Předměty se dělí na dvě skupiny – povinné pro všechny žáky, a nepovinné. Povinné vyučovací předměty zahrnují předměty základní a výběrové.

Výběrové předměty slouží k prohloubení odborných vědomostí žáků a zohledňují jejich zájmy z hlediska dalšího studia na vysokých školách nebo vyšších odborných školách. Škola je zařazuje podle zájmů žáků i svých možností; přitom je žádoucí umožnit žákům co největší spektrum předmětů.

Dále má škola k dispozici určitý počet disponibilních hodin (jejich počet je stanoven učebním plánem), které může využít k posílení povinných základních i výběrových předmětů, případně k zařazení dalších výběrových předmětů.

Další specifické požadavky

Obor vzdělání nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních požadavků. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je příslušný registrující praktický lékař. Zdravotní omezení vždy souvisí se specifickými požadavky zvoleného oboru, rozsahem výuky nebo předpokládaným uplatněním.